Exkurze do JE Temelín
V tomto školním roce se naše třída – 3.EB vydala navštívit Jadernou elektrárnu Temelín.
Odjezd od školy byl v osm hodin, ale jelikož nikdo z nás nechtěl riskovat, že o takto exkluzivní exkurzi přijdeme, scházeli jsme se před školou již nedlouho po zvonění na nultou hodinu (od 7:10). V nadšeném očekávání a diskusi o tom, co všechno nám bude umožněno shlédnout, nám čas čekání velmi rychle utekl. Autobus, který přijel v 7:50, jsme bleskově obsadili, a tak jsme mohli v 8:00, přesně se zvoněním na první hodinu, vyrazit směr Temelín. Zde nás již očekávali na „Zámečku“, kde nás seznámili s bezpečnostními zásadami exkurze. Polovině z nás potom promítli poučný film o historii stavby elektrárny, současném provozu a předvedli mlžnou komoru, na kterou jsme se nemohli vynadívat. Přeci jenom vidět na vlastní oči, jak kolem nás létají alfa a beta částice, je velmi zajímavé. Vždy jsme hádali, z kterého směru poletí další alfa částice. To však netrvalo příliš dlouho, neboť první skupina dokončila svou exkurzi a my se mohli jít také podívat přímo do areálu do budovy s generátorem. Cestou jsme se přesvědčili, že na Temelíně berou bezpečnost vážně – prošli jsme bezpečnostními rámy a jeden z nás dostal „dýchnout“. Potom již nic nebránilo tomu, abychom mohli shlédnout chladící věže elektrárny zblízka. Museli jsme si přiznat, že jsou opravdu monumentální. To nejzajímavější ale mělo teprve přijít.
Poté, co jsme se vyfotografovali u věží (fotografoval nás zaměstnanec elektrárny – a fotografie byly zavěšeny na Facebook elektrárny až po důkladném schválení, že neobsahují něco závadného), jsme konečně vešli do vlastní budovy elektrárny. Vyjeli jsme výtahem do prvního patra a prošli chodbou až do budovy s generátorem. V první budově byla právě odstávka, takže jsme jí jen prošli a vstoupili jsme do budovy s druhým blokem. Tam jsme si prohlédli turbogenerátor. Nejvíce nás uchvátilo, jak tak mohutné ústrojí vibruje. Bylo nám povoleno postát na odpružené desce s generátorem. To jsme teprve cítili tu neuvěřitelnou vibrující energii – bohužel kdo nezažil, tomu to slovy popsat nelze. Potom jsme se již vydali areálem podél kolejí směrem k východu.
Cestou nám ještě byly zodpovězeny naše zvídavé otázky a tím naše exkurze téměř skončila. Proč téměř? Protože jsme se mohli ještě dojít podívat na cvičnou dozornu. Tam jsme pozorovali, jak skupina dispečerů cvičně odstavila celý blok elektrárny. Naštěstí jenom jako, ale oni to brali jako skutečnost a prováděli spoustu úkonů, až nám z toho šla hlava kolem. Potom jsme se již vydali naším autobusem, který jsme měli díky Jaderné elektrárně Temelín zdarma, zpátky do školy. Tedy, abych byl přesný, ke škole.