Vzhledem k velkému množství sněhu začínala exkurze 5. a 6. 12. přímo u hlavní budovy JETE, 7. a 8. 12. už v infocentru na zámečku Vysoký Hrádek. Studenti navštívili strojovnu, prošli si venkovní areál elektrárny, viděli věrnou kopii velínu a místa, kam jim nebyl umožněn vstup, si prohlédli aspoň prostřednictvím virtuální reality.
Po příjezdu do JE Temelín jsme přes vstupní vrátnici prošli do zasedací místnosti. Zde byla třída rozdělena do tří skupin, tj. tak, aby do přísně střeženého a kontrolovaného prostoru JETE vždy vstupoval menší počet studentů. V jeden okamžik mohla do střeženého prostoru vstoupit jen jedna skupina. Druhá byla u simulátoru JETE a třetí zůstala v zasedací místnosti a věnovala se výkladu o historii JETE a následně virtuální prohlídce. Virtuální prohlídka studentům ukázala, jak to vypadá ve vnitřních částech jaderné elektrárny, a to zejména v objektech, kam smí vstoupit pouze pověřený personál.
Před návštěvou střežených objektů JETE jsme byli vybaveni výstražnými vestami a ochrannými přilbami. Nejprve jsme navštívili simulátor blokového velínu JETE, kde probíhá výcvik a školení nových operátorů. Studenti zde měli možnost vidět celý soubor řídicích prvků potřebných k ovládání jak primárního, tak i sekundárního okruhu JETE. Dozvěděli se i řadu zajímavostí – například to, že každý operátor nejprve začíná jako operátor sekundárního okruhu a teprve pokud se osvědčí, může po několika letech přejít na okruh primární. Každý uchazeč o místo operátora JETE musí mít ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru.
Po ukončení prohlídky simulátoru následoval přesun do střeženého areálu. Každou skupinu doprovázela průvodkyně a člen ochranky JETE. Všichni návštěvníci musí projít kontrolním rámem, který ověří, zda dotyčný nevnáší do objektu nějaké nedovolené předměty. Následně pak musí ještě každý projít měřením vnášené radioaktivity, aby se ověřilo, s jak velkou vlastní radioaktivní stopou každý do objektu vstupuje. Úroveň radioaktivity každé osoby se kontroluje i při odchodu z přísně střežené zóny.
Po chvilce chůze jsme došli k dominantě celého areálu, kterou tvoří čtyři 155 m vysoké chladicí věže. Ty v současné době pracují v tzv. zimním provozu (druh provozu, kdy jsou teploty vzduchu pod bodem mrazu), jelikož je potřeba zabránit vzniku obrovských rampouchů, které by vznikaly na stěnách chladicích věží ze stékající chladicí vody.
Od chladicích věží jsme se vydali ke kontejnmentu jaderného bloku číslo jedna. Kontenjment je železobetonová stavba se stěnami silnými 1,5 m, která obklopuje reaktorovou nádobu a která by měla ochránit reaktor před všemi možnými problémy, třeba i pádem letadla. Uvnitř se nachází blokový velín. Ukázali jsme si i sklad nepoužitého paliva pro reaktory a mezisklad vyhořelého paliva. Všechny tyto budovy jsme viděli pouze zvenku. Studenti se v průběhu cesty dozvěděli mimo jiné informaci, že všechny komíny v celém areálu slouží jen jako ventilační, JETE neprodukuje žádné zplodiny. Dále jsme si prohlédli transformátorovou stanici, kde se výstupní napětí 24kV z generátorů transformuje na 110 KV a pak se vede dálkovým vedením do rozvodny Kočín, kde se dále část energie transformuje na 400kV pro přenos severojižní magistrálou.
Následně jsme vstoupili do jednoho ze zastřešených mostů, které v areálu spojují všechny důležité objekty. Z mostu jsme měli krásný výhled na strojovny záložních diesel elektrických agregátů. Ty jsou každý měsíc pravidelně testovány, zda správně pracují. Byly by potřeba v případě havárie, aby čerpadla a ovládací systémy nezůstaly bez elektrické energie. Následně jsme se dostali ke vstupu do turbínové haly. Zde musel člen ochranky, který nás celou dobu prohlídky doprovázel, požádat dispečink o otevření průchodu, abychom mohli vstoupit do chodby vedoucí k turbínám a generátoru. U nich bývá značný hluk, takže se doporučuje použít chrániče sluchu, které jsou zde každému k dispozici. Pak už se před námi otevřela ohromná strojovna, která je z více jak 70 % domácí produkce. Vzhledem k tomu, že se turbína točí rychlostí 3 000 otáček za minutu, desítky tun těžký kolos lehce vibruje. Je proto uložen na samostatné platformě, která je oddělena od ostatních částí strojovny, jež tvoří obrovské bojlery, odlučovače vody, ohřívače, chladiče a další technologie, které jsou zapotřebí pro bezchybný chod vysokotlaké i nízkotlaké části turbíny a na ní na jedné ose nasazeného generátoru elektrické energie. Na tomto místě také začíná horkovod, který začal letos pomáhat s vytápěním části Českých Budějovic.
Poté jsme přes další kontrolovaný východ opustili tuto rozlehlou halu a sešli z krytého mostu opět ven. Po cestě okolo záložních diesel generátorů jsme viděli, že vzadu za blokem číslo dva je ještě dostatek volného místa na případnou stavbu nového bloku nebo pro stavbu modulárního bloku k jeho otestování. Pokud by se stavěl nový blok, bude se jednat o zcela jinou technologii a vznikne tak nová jaderná elektrárna, která bude od té současné plně oddělena.
Prohrnutou cestou jsme se dostali zpět ke vstupnímu objektu, kde jsme si opět jeden po druhém změřili svou radiaci. Zde nás také opustil náš průvodce z řad ochranky areálu JETE. V zasedací místnosti jsme vrátili reflexní vesty a ochranné přilby.
Děkujeme za velmi zajímavou a poučnou exkurzi!
(Ing. Lubomír Krejsa)
